20. století

20. století - malý náznak, jak jsme došli do dnešních časů

Po svržení králů, císařů a cara v mnoha zemích v Evropě a při vytváření nových států se vyzkoušely i různé představy, jaké by mohly být nové způsoby vlády:

1. demokracie - lidé si ve volbách zvolí své zástupce do parlamentu, ten bude vydávat zákony, podle nich bude vládnout vláda a prezident nebo panovník s přesně vymezenými pravomocemi, to všechno budou hlídat soudy. Vzorem byla Francie a Velká Británie.

2. fašismus - moc ve státě získá vůdce a jeho strana, bude rozhodovat o tom, co jsou zájmy státu, a kdo nebude souhlasit, může být uvězněn nebo dokonce popraven. Lidé tedy musí bez výhrad plnit příkazy vůdce. Tak to bylo třeba v Německu za Adolfa Hitlera, který navíc Němce prohlásil za nadřazenou rasu a začal vyvražďovat židovské obyvatelstvo. Zdánlivě dosáhl toho, že najednou všichni Němci měli práci, ale všechno směřovalo k válce, která skončila pro Němce ničivou porážkou.

3. komunismus - představa, že je možno zcela zničit dosavadní uspořádání světa a všechno vybudovat znovu s tím, že všechno bude ve prospěch většiny obyvatel - znárodní se továrny, banky, doly, zemědělci budou pracovat společně v družstvech. Bohužel se brzy ukázalo, že noví vůdcové nehodlají čekat na to, jestli lidé s jejich cíli začnou souhlasit, a začali své odpůrce zavírat do pracovních táborů a popravovat. Takový byl hlavně Stalin v Rusku.

To vše ovlivnilo i osudy Čechů a Slováků.

1. Tomáš G. Masaryk chtěl budovat demokratickou Československou republiku. Ta však byla s přispěním Němců v českém pohraničí v letech 1938 a 1939 zničena.
2. Za Protektorátu Čechy a Morava byli Češi podřízeni Hitlerovým zájmům, po atentátu na Heydricha se dočkali vyhlazení Lidic a dalšího teroru. Hitler měl v plánu postupně český národ zlikvidovat, zčásti poněmčením.
3. Po porážce Německa, na které měl velkou zásluhu Sovětský svaz, očekával Stalin, že obnovené Československo se stane zemí, kde bude komunistická vláda. To se stalo v roce 1948 - i u nás začalo znárodňování podniků, vytvářela se zemědělská družstva, došlo i na pracovní tábory a popravy odpůrců. To bylo hlavně za Klementa Gottwalda.
4. V roce 1968 Alexander Dubček chtěl vládnout tak, aby získal podporu obyvatel, ale jeho snahy ukončil vpád cizích vojsk, hlavně sovětských (ruských). Tím Sovětský svaz u nás ztratil většinu svých dosavadních příznivců.
5. Do roku 1989 pak Gustáv Husák vládl podle přání Sovětského svazu, znovu s pronásledováním odpůrců a s omezenými svobodami.
6. Po listopadu 1989 pak hlavně zásluhou Václava Havla začalo znovu budování demokracie, které pokračuje dodnes. A protože se svět stále mění, tak nikdy nebude vyřešeno všechno úplně dokonale. Ale jako málokteré národy v Evropě i na světě jsme se dokázali zcela mírumilovně rozejít se Slováky a Češi i Slováci si budují své samostatné státy.