Český národ v 19. století

Během 19. století se život lidí úplně proměnil - skončily časy, kdy člověk mnohdy nevěděl nic o tom, co se stalo pár kilometrů od místa, kde žil. Začaly vycházet noviny, po železné dráze jezdily první vlaky, v továrnách se uplatňovaly stále složitější a větší stroje, na nebi se objevily vzducholodě a nakonec i letadla, na silnicích automobily - od parních po benzínové, v závěru století již svítily elektrické žárovky a jezdily tramvaje. Na Petříně vyrostla vysoká věž z montovaných kovových dílů.

Objevily se i nové představy o tom, jak by měli panovníci vládnout. Mnozí se těšili, že všechno zlepší sepsání ústavy, kde by bylo popsáno, co panovník může, a co ne, a všechno by se začalo řídit podle zákonů. První pokus o prosazení těchto požadavků skončil při revoluci v roce 1848 porážkou, když rakouský generál nechal z děl bombardovat Prahu. Přesto však nezůstalo všechno stejné a pro obyvatele vesnic mělo obrovský význam definitivní zrušení roboty.

Pak se ukázalo, že mnohem větší problém bude s tím, aby se dokázaly dohodnout všechny národy, které v říši Habsburků žily - Němci, Maďaři, Češi, Poláci, Jihoslované, Židé a další.

V českých zemích to byli hlavně Češi a Němci. Němců bylo kolem 2 milionů. Žili zde po staletí, někde již od 13. století, přicházeli jako odborníci na dolování zejména do hor, do měst zase jako kupci a řemeslníci.

Rozdílné jazyky po staletí nebyly žádný problém, Češi a Němci si žili po svém a nemuseli se příliš setkávat. V moderní době se však vynořila řada problémů - například jestli se ve škole bude učit česky nebo německy. Málokterá obec by měla peníze na obě školy. Navíc Němce začala lákat představa, že se sjednotí všichni Němci a vznikne obrovská německá říše.

Velké zklamání Čechům přinesl rok 1867, kdy si Němci a Maďaři hrozbami na Františku Josefovi I. vynutili přetvoření říše na Rakousko-Uhersko, v němž se s rovnoprávností Čechů přestalo počítat.

František Josef I. se nakonec nenechal ani korunovat českým králem, i když sám o to stál. Mezi Čechy se pak stále více šířila představa, že by mohli mít zase svůj vlastní stát.

V 19. století pak Češi hlavně obnovili český jazyk - Karel Jaromír Erben napsal Kytici, Božena Němcová Babičku, František Palacký sepsal české dějiny, další vytvořili česká pojmenování pro rostliny i živočichy i další vědní obory. Nakonec se Češi složili i na postavení Národního divadla.

Otázky:

Český národ v 19. století

Co se změnilo v oblasti vědy a techniky?

Co měla změnit ústava?

Co přinesl rok 1848 obyvatelům vesnic?

Co se stalo v říši Habsburků největším problémem?

Co Češi v 19. století dokázali?

Prohlédněte si i Obrázky z českých dějin - 1848, Božena Němcová, Josef Kajetán Tyl.